Trocha vzpomínek na kemp 2012

Červenec 25th, 2012

IRSKÁ BALADA: SEDM DIVŮ IRSKA

 

Cestovka se zrodila,CK VIA ožila,

s ní vyjeli my na zájezd za irskými divy,

to se asi budem divit, čím se třeba dá živit,

jak se jinde lidem žije, jestli se tam pivo, víno pije.

 

Kouknout se na památky, cestou tam a potom zpátky,

omrknout krajinu, vrátit se, což inu.

Vidět kus historie, z ní tu vše žije,

k Irsku patří tanec, dáme rovnou stardance,

s hudbou rock & rollu, Elvis tančí k tomu.

Co Vám budu vyprávět, divů máme jako svět.

 

Rodinné cestování, složité dohadování,

kam se podíváme, kampak zavítáme.

 

Šest zajímavých rodinek, vyjelo s námi bez plínek,

jedni  modří Šmoulové, co nebyli moulové,

Turboborky s ručníkem, ještě, že ne s nočníkem,

Světlušky nás osvítili, když svá očka rozsvílili,

byl tu taky All star´s team, nezbyl po nich ani dým,

taky Einsteinovi kluci s mozky nebyli v koncích,

už chybí jen Copánkovi, rodinka s vlásky do gumičky,

když mají malé nožičky.

 

Po nich přišli rodinky, co potřebovali i ty plínky,

rodinka Little Angels, byly andílky s krásnými křidýlky,

Smartis bylo seskupení velmi silného znění,

se zajímavou taktikou, co přinesla výhru velikou,

Adam´s family, co dělá i omyly,

mládežnická sestava, kde nejmladší vyhrává,

4D přišli s tajemstvím o svém vzniku,

vyřešilo se ve jméně účastníků,

taky tu byli Tučňáci, co dostali tu i práci,

kreativní skupinka, tatínek i maminka.

 

Všichni vyjeli s cestovkou, vzali nás i se stovkou,

pár turistů na last minute, málem neztihlo nastoupit.

 

Jede s námi blondýna, no, ona je snad z Londýna,

má tak vtipné poznámky, že už došly i známky na popsané obálky.

Růžové šatičky k tomu šik botičky, doplňuje pejsáček, nemá to háček.

Pak, že nemůžeme odjeti bez delegátky v irském odětí,

když už se tak vystrojila a ty Irské barvy slila.

Byla vám to sličná panna, zelenooranžová už zrána.

 

Malíř vyjel malovat, chce s námi též cestovat,

krásy,krásky obdivovat,

Paříž už ho nebavila do Irska ho můza vypravila.

Malování to je věda, snad nebude za zvěda.

 

Sličný námořník našel u nás zemi,

však v okamžení, byl jak u vytržení,

chtěl zas odjet s námi.

Nevydří na jednom místě, to vím zcela jistě,

stačí mu vzít sebou soudek, má u nás malý vroubek.

 

Tak vzhůru na palubu a už jen vyrazit,

když bohatá černovláska, chce taky last minute,

však není se, co divit.

Bere sebou jednu star, snad zvládnem to, cestě zdar.

 

Je to taky blondýna, nevypadá, že z Londýna,

tahle je až z velké louže, tak jí to k nám trochu klouže,

MM běží monogramy, Monroe je na cestě s námi.

 

Klidně na palubě Titaniku, můžeme hrát třeba v mžiku,

vždyť obě jeho ramena, dodnes stojí zapuštěná,

prohlédneme při přistání, že to není klamné zdání,

tahle loď z Irska vyplula, do cíle už nedoplula.

Snad pýcha jí byla osudná, musela si kalich vypít až do dna.

 

Jede s námi partička, co nás učí slovíčka, mají milá srdíčka,

dorozumět jsme se chtěli, tak anglické písně pěli,

bylo nám spolu hezky, naučili jsme je trochu česky,

Grace a šestnáct přátel k tomu, byli jsme ve velkém domu,

záštitová základna, zájezdová makárna,

s prvotřídní kuchyní, kde se každý uklidní.

 

Hlavním členem byla žena, na úpadek pojištěna,

když mluví paní Liběna, cestující jsou jak pěna.

Poslouchají příběhy osobností, co byli z masa a kostí,

průkopníci, hrdinové, po nich příjdou dny nové.

 

Bezpečnost zajištěna, CK hlavně pojištěna,

Trinity vzduch pročistí, klidné spaní zajistí,

se zbraní a odhodláním, splní misi s odevzdáním,

své právo zabíjet, musela opomíjet.

 

Vždyť jistila to Boží ochrana, campy šťastně za náma.