Šarády

Duben 3rd, 2009

Šaráda je slovní hra, ve kterém jeden hráč předvádí slovo nebo frázi, často pomocí pantomimy a jiní hráči se snaží slovo nebo frázi uhodnout. Některá slova můžete rozdělit na něko-lik samostatných slov. Například šach-ta, červen-o-bílí, je-den, ú-klid.

Děti se rozdělí na dvě skupinky, z nichž každá si vymyslí svou šarádu a sehraje ji před ostatními. Podle rozhovoru a chování hráčů musí diváci uhodnout, o které slovo jde. Diváky je však nutno upozornit, že až do konce celé hry nesmějí hádané slovo pronést.

Pro řešení šarád je nutné vymyslet si scénář, tj. podrobný plán, co má každá há-danka obsahovat. A scének musí bát v šará-dě tolik, kolik je ve slově složek, a k tomu je ještě ticha vyjádřit celé slovo, které se má uhodnout. Celá hra bude zajímavější, když jednotlivé části slova nebudou samo-statnými výjevy, ale jejich znázornění bude spojeno společným námětem. Tak se ze ša-rády stane jakási malá divadelní hra. Kos-týmy a kulisy pro šarádu máte po ruce: převrhnuté stoly a židle, staré klobouky, šály, prostěradla, květináče s květinami, větvičky. Někdy bude šaráda tak zajímavá, že jí bude možno předvést jako vystoupení při vhodné příležitosti. Pak si ji ovšem musíte jednou či dvakrát zopakovat a proložit ji, je-li toho třeba, známými verši, hudbou či tanci. Před představením je třeba oznámit, že jde o ša-rádu a vysvětlit pravidla jejího řešení. Po-dívejte se, jak by bylo možno sehrát šarádu na slovo há-dan-ka.

První výjev: Několik dětí mezi sebou hovoří. Občas některé z nich pronese: „Ha!”

Druhý výjev: Do místnosti vejdou dva chlapci a představí se jeden druhému: „Já se jmenuji se Dan.” „A já Franta.”

Výstup třetí: Do místnosti vejde dívka, která bude zpívat píseň od Anny K. nebo bude držet na papíře napsané písmeno K.